Jak se témata udržitelnosti propisují do sociální oblasti?
Propisují se zejména do oblasti firemního vzdělávání a filantropie. V rámci sociální odpovědnosti se otevírají možnosti unikátních a prospěšných spoluprací mezi komerčním sektorem a nevládními organizacemi, což může vést k řešení místních sociálních či environmentálních problémů.
Jak hodnotíte aktivity související s globálním udržitelným rozvojem z pohledu Česka?
Aktivit v boji s klimatickou krizí je mnoho, přesto nestačí. Na poli sociální odpovědnosti máme v ČR stále velké rezervy, ať už co se týče vztahů s dodavateli, rozdílů v odměňování, diverzitě a inkluzi osob se specifickými potřebami na běžný trh práce. Věřím, že pokud se podaří i díky regulaci v oblasti udržitelnosti a ESG kultivovat český pracovní trh a podnikatelské prostředí a posílit odpovědnost firem v oblasti péče o zdroje, zaměstnance a dodavatele, pomůžeme tím globálnímu rozvoji. Jsem zastáncem přístupu udělat si pořádek nejprve doma, než se pouštět do velkých akcí ve světě. To neznamená být slepý k tomu, co se děje za našimi hranicemi, ba naopak. Můžeme se v mnohém obohatit a inspirovat od zemí, které jsou v oblasti udržitelnosti dál.
Jak bude podle Vás vypadat Česko v roce 2050?
Bude stále tak krásné, jako je nyní, rozmanité, kulturně a přírodně bohaté a snad přibude i více zodpovědných lidí, kteří svou činností nedevastují vztahy, morálku, společenskou atmosféru a životní prostředí.
Celý článek najdete zde www.spolecne-udrzitelne.cz